Cholesterol; co o něm musíš vědět?
Cholesterol je látka, která i po letech vyvolává v lidech strach a zmatek. Je špatný? Je dobrý? Cholesterol je pro život nezbytný, ale za určitých okolností může přispívat k vyššímu riziku srdečně-cévních onemocnění.
V tomto článku si objasníme vědecky podložené informace o cholesterolu, jeho roli ve vašem těle, mýty s ním spojené, způsob měření a interpretace hladiny cholesterolu a strategie pro udržení optimálních hladin v krvi.
Co je cholesterol?
Cholesterol je voskovitá látka podobná tuku, která se nachází v každé buňce lidského těla. Je nepostradatelný pro několik důležitých biologických procesů. Cholesterol pomáhá udržovat integritu (celistvost) buněčných membrán, slouží jako prekurzor (výchozí látka) pro steroidní hormony, jako je estrogen, testosteron a kortizol (Obr. 1), a je prekurzorem žlučových kyselin, které pomáhají při trávení tuků. Hraje také klíčovou roli při syntéze vitaminu D, který je důležitý pro zdraví kostí a imunitní systém.[1]
Játra tvoří přibližně 75 % celkového cholesterolu, ale umí ho syntetizovat každá buňka lidského těla.[2]
Lipoproteiny – přenašeče cholesterolu v krvi
Protože cholesterol není rozpustný ve vodě, potřebuje ke svému pohybu krevním řečištěm transportní molekuly zvané lipoproteiny:[1,2]
Chylomikrony
- Chylomikrony transportují především triglyceridy (TG), ale i cholesterol pocházející ze stravy do tukové tkáně a kosterního svalstva. Zbytkové chylomikrony (chylomicron remnants) se z těchto tkání po odstranění většiny triglyceridů uvolňují zpět do plazmy, ale původní hmota cholesterolu v nich zůstává. Tyto částice dopravují cholesterol z potravy a triglyceridy, které zůstávají v jejich jádru, do jater a u zdravých lidí jsou z krve rychle odstraněny.
V lipoproteinech o velmi nízké hustotě (VLDL) se přenášejí triglyceridy, který také přispívá k tvorbě plaku. Lipoproteiny střední hustoty (IDL) jsou přechodná forma mezi VLDL a LDL po odstranění triglyceridů, kdy zůstane částice obsahující cholesterol.
Lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL)
- LDL částice přenáší cholesterol do buněk. Často se označuje jako „zlý cholesterol“. Při nadměrném množství LDL částic se může cholesterol ukládat do stěn tepen, což vede k ateroskleróze. LDL částice vznikají odstraněním triglyceridů z VLDL částic.
- LDL částice dělíme do 3 kategorií:
- LDL1 obsahují největší hmotnost cholesterolu
- LDL2 obsahují průměrnou hmotnost cholesterolu
- LDL3 obsahují nejméně cholesterolu
Lipoprotein o vysoké hustotě (HDL)
- HDL částice pomáhá odstraňovat cholesterol z krevního oběhu a dopravuje ho do jater, odkud se vylučuje. Označuje se jako “dobrý cholesterol”. HDL částice mohou navíc předat tento cholesterol do VLDL (tedy i LDL) částic, které se tím pádem také mohou podílet na jeho odstranění. Základním strukturním proteinem HDL částic je protein Apo A-I a každá HDL částice může obsahovat více molekul Apo A-I. Oproti tomu, všechny LDL částice nesou jeden protein ApoB, proto je možné je kvantifikovat.[1]
Lp(a)
- Lp(a) je LDL částice na kterou je připojen apolipoprotein(a) (Obr.2). Zvýšené hladiny Lp(a) jsou spojeny se zvýšeným rizikem aterosklerózy a trombózy, protože mají tendenci se hromadit v arteriálních stěnách a interferují s fibrinolýzou. hladiny jsou dány především geneticky.[3]
ApoB
- ApoB (Obr. 2) je primární strukturní protein, který se nachází v několika lipoproteinech, včetně chylomikronů, VLDL, IDL, LDL a Lp(a). Existují 2 izoformy: ApoB-48: ApoB-48: v chylomikronech a syntetizovaný ve střevech; ApoB-100: ve VLDL, IDL, LDL a Lp(a), syntetizovaný v játrech.[4]
Dvojí povaha cholesterolu
Zvýšená hladina LDL cholesterolu a nízká hladina HDL cholesterolu jsou rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění. Nezáleží jen na množství cholesterolu, ale především na počtu LDL částic nesoucích cholesterol (to udává krevní marker ApoB) a přítomnost specifických lipoproteinů, jako je Lp(a).[4]
Ateroskleróza
První krok k rozvoji aterosklerózy, tedy tvorbě plaku v tepnách, nastává, když se některé částice nesoucí cholesterol, především LDL částice, zachytí na vnitřních stěnách tepen. Tyto částice mohou pronikat dovnitř, kde uvíznou a poškodí se (oxidují). Oxidace vyvolá imunitní reakci.
Imunitní systém na tuto situaci reaguje vysláním bílých krvinek, konkrétně monocytů, které pronikají do stěny tepny a mění se na makrofágy. Makrofágy se snaží poškozenou oblast vyčistit, ale při tom přijmou příliš mnoho cholesterolu. Následkem toho se mění v tzv. pěnové buňky, které jsou charakteristickým znakem počátečního stádia tvorby plaku (Obr. 3).[5,6]
Hyper- a hypo-absorbenti cholesterolu
Ne každý člověk metabolizuje cholesterol stejným způsobem. Někteří lidé, tzv. hyperabsorbenti, vstřebávají více cholesterolu ze stravy. Naopak, hypoabsorbenti, ho vstřebávají méně.
Vědecké okénko
Tělo vstřebává a vylučuje cholesterol v tenkém střevě pomocí dvou klíčových proteinů: NPC1L1 a ABCG5/ABCG8. NPC1L1 pomáhá vstřebávat cholesterol z potravy a žluči do buněk tenkého střeva, odkud se transportují krevním řečištěm. Na druhé straně ABCG5 a ABCG8 spolupracují na vrácení přebytečného cholesterolu zpět do střeva, aby mohl opustit tělo ve stolici.[6]
U hyperabsorbentů je vhodnou strategií pro snížení cholesterolu snížit jeho příjem ze stravy nebo zařadit potraviny s obsahem rostlinných sterolů (fytosteroly). Fytosteroly soutěží s cholesterolem o místa vstřebávání ve střevech a snižují množství cholesterolu vstupujícího do krevního oběhu.
Metabolismus cholesterolu
Hladinu cholesterolu tělo hlídá prostřednictvím přísné regulace mezi jeho tvorbou, vstřebáváním ze stravy, využitím ve žlučových solích a vylučováním.[6]
- Endogenní produkce: Játra (ale také střeva a jiné buňky) syntetizují cholesterol a upravují jeho produkci v závislosti na příjmu potravy.
- Příjem z potravy: Cholesterol z potravy se vstřebává ve střevech. Strava s vysokým obsahem nasycených tuků může zvyšovat hladinu LDL cholesterolu. Při vysokém příjmu ze stravy se snižuje endogenní produkce v játrech.
Krevní testy – co znamenají výsledná čísla?
Krevní marker (ukazatel) | Vysvětlení [2,7] |
---|---|
Celkový cholesterol | Součet hladin LDL, HDL a VLDL cholesterolu. Optimální hladina do 5 mmol/l. |
LDL cholesterol (LDL-C) | Množství cholesterolu v LDL částicích.U osob s nízkým rizikem je do 3 mmol/l, u středního rizika do 2,6 mmol/l, u rizikových osob (např. po infarktu) do 1,8 mmol/l. |
HDL cholesterol (HDL-C) | Množství cholesterolu v HDL částicích.Optimální hladiny se pohybují nad 1 mmol/l. |
Triglyceridy (TG) | Žádoucí je hladina pod 1,7 mmol/l. |
non-HDL cholesterol | Celkový cholesterol – HDL cholesterol = non-HDL cholesterol Koreluje s ApoB [8] |
Apolipoprotein B (ApoB) | Zvýšené hladiny ApoB ukazují na vyšší počet aterogenních částic, což je pro určení rizika přesnější než samotný LDL-C. |
Lipoprotein(a) Lp(a) | Lp(a) je dán geneticky, stačí ho změřit jen jednou.Vysoké hladiny Lp(a) jsou nezávislý rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění. |
Interpretace hodnot krevních testů je vždy individuální a měla by zohledňovat rizikové faktory, jako je věk, rodinná anamnéza, kuřácký status nebo přítomnost hypertenze či diabetu. Zároveň by výsledky měl posoudit i lékař.
Faktory ovlivňující hladinu cholesterolu
Genetika
- Familiární hypercholesterolemie, je geneticky podmíněná nemoc, kdy jsou hladiny cholesterolu v krvi velmi vysoké. Příčinou onemocnění jsou mutace v genech APOB, LDLR, LDLRAP1 nebo PCSK9.[2]
Strava
- Hladinu LDL cholesterolu může zvýšit konzumace nasycených tuků, trans-mastných kyselin a cholesterolu ze stravy, zatímco potraviny bohaté na vlákninu a zdravé tuky mohou profil cholesterolu zlepšit.
Životní styl
- Hladinu cholesterolu negativně ovlivňuje nedostatek fyzické aktivity, kouření a nadměrná konzumace alkoholu.
Zdravotní potíže
- Diabetes, hypotyreóza a metabolický syndrom, mohou také ovlivňovat metabolismus lipidů.
Cholesterol a zdravotní výsledky
Zvýšená hladina LDL cholesterolu je známým rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění, a výzkum neustále odhaluje nové poznatky. Zvýšená hladina Lp(a) a vysoká hladina ApoB se staly velmi důležitými markery pro hodnocení kardiovaskulárního rizika.
Studie také ukázaly, že zvyšování hladiny HDL cholesterolu pomocí léků nemá vliv na snížení rizika kardiovaskulárních potíží.[9]
Strategie pro řízení a zlepšení hladiny cholesterolu
Zlepšení hladiny cholesterolu zahrnuje kombinaci změny životního stylu a v případě potřeby i léčbu léky.[10]
- Konzumujte celozrnné potraviny a vyhýbejte se těm ultra-zpracovaným.
- Zařaďte rostlinné potraviny bohaté na vlákninu.
- Omezte nasycené tuky.
- Věnujte se alespoň 150 minutám mírné aerobní aktivity týdně.
V případě potřeby lékař předepíše vhodné léky:
- Statiny: Snižují LDL inhibicí syntézy cholesterolu v játrech.
- Ezetimib: Blokuje vstřebávání cholesterolu ve střevech, což je užitečné zejména u osob s nadměrným příjmem cholesterolu.
- Inhibitory PCSK9: Pokročilá léčba.
Vědecké okénko[8]
Statiny snižují jaterní a střevní syntézu cholesterolu, ezetimib snižuje absorpci a přísun cholesterolu do jater a inhibitory PCSK9 snižují degradaci LDL receptorů v hepatocytu (jaterní buňka).
Závěr
Cholesterol není ve své podstatě ani „dobrý“, ani „špatný“. Je důležitou součástí lidského těla. Ať už se jedná o změnu životního stylu, úpravu stravy nebo lékařské zákroky, kontrola hladiny cholesterolu je klíčovým krokem ke zdravějšímu a delšímu životu.
Zdroje
[1] Feingold KR. Introduction to lipids and lipoproteins. Endotext – NCBI Bookshelf. Published January 14, 2024. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK305896/
[2] Glavinovic T, Thanassoulis G, De Graaf J, Couture P, Hegele RA, Sniderman AD. Physiological bases for the superiority of apolipoprotein B over Low‐Density lipoprotein cholesterol and Non–High‐Density lipoprotein cholesterol as a marker of cardiovascular risk. Journal of the American Heart Association. 2022;11(20). doi:10.1161/jaha.122.025858
[3] Tsimikas S. Lipoprotein(a). Current Opinion in Endocrinology Diabetes and Obesity. 2016;23(2):157-164. doi:10.1097/med.0000000000000237
[4] Soffer DE, Marston NA, Maki KC, et al. Role of apolipoprotein B in the clinical management of cardiovascular risk in adults: An Expert Clinical Consensus from the National Lipid Association. Journal of Clinical Lipidology. 2024;18(5):e647-e663. doi:10.1016/j.jacl.2024.08.013
[5] Galimberti F, Casula M, Olmastroni E. Apolipoprotein B compared with low-density lipoprotein cholesterol in the atherosclerotic cardiovascular diseases risk assessment. Pharmacological Research. 2023;195:106873. doi:10.1016/j.phrs.2023.106873
[6] Formanowicz D, Radom M, Rybarczyk A, Tanaś K, Formanowicz P. Control of cholesterol metabolism using a systems approach. Biology. 2022;11(3):430. doi:10.3390/biology11030430
[7] Cholesterol a triglyceridy | IKEM. https://www.ikem.cz/cs/cholesterol-a-triglyceridy/a-1990/
[8] Sniderman AD, Thanassoulis G, Glavinovic T, et al. Apolipoprotein B particles and cardiovascular disease. JAMA Cardiology. 2019;4(12):1287. doi:10.1001/jamacardio.2019.3780
[9] Keene D, Price C, Shun-Shin MJ, Francis DP. Effect on cardiovascular risk of high density lipoprotein targeted drug treatments niacin, fibrates, and CETP inhibitors: meta-analysis of randomised controlled trials including 117 411 patients. BMJ. 2014;349(jul18 2):g4379. doi:10.1136/bmj.g4379
[10] Prevention and Treatment of High Cholesterol (Hyperlipidemia) | https://www.heart.org/en/health-topics/cholesterol/prevention-and-treatment-of-high-cholesterol-hyperlipidemia
Cover photo by Debby Hudson on Unsplash