Longevity a biohacking; očima molekulární bioložky & výživové poradkyně
Věda, marketing nebo něco mezi?
Longevity a biohacking. Dvě slova, která v posledních letech zaplavila sociální sítě, podcasty i marketingové kampaně. A já chápu proč… Kdo by totiž nechtěl žít déle, zdravěji a s vyšší kvalitou života?
Jenže zároveň sleduji, jak se z těchto témat stává perfektní marketingový nástroj. Obraty jako „hackni si spánek“, „optimalizuj své mitochondrie“ nebo „doplněk XY pro delší život“ vidíme dnes a denně. A i když existují výjimky a odborníci, kteří odvádějí skvělou práci, často je těžké při čtení nebo sledování všech těch informací na internetu neotáčet oči v sloup.
Longevity
Longevity neboli dlouhověkost není jen o počtu odžitých let, ale především o tom, kolik let prožijeme ve zdraví a s dobrou kondicí. Cílem není jen přežívat, ale žít aktivně, kvalitně a s co nejméně zdravotními problémy.
Věda už nám dávno říká, co k tomu pomáhá:
- pravidelný pohyb
- kvalitní spánek
- jídelníček s dostatkem bílkovin a vlákniny
- dobré mezilidské vztahy
- zvládání stresu
Jenže tohle se těžko prodává. Není to žádná super-tajná strategie, kterou jinde nezískáte. Bohužel ale neexistuje žádná magická pilulka nebo procedura, která všechno „opraví“, aniž byste museli hnout prstem. A to je možná důvod, proč tolik lidí raději sáhne po rychlém řešení, než aby dělali ty nudné základy. To vyžaduje vůli, úsilí, čas a taky určitý diskomfort.
Biohacking
Pokud bych měla brát biohacking jako snahu porozumět vlastnímu tělu a zlepšit si kvalitu života skrze kvalitní stravu, spánek, pohyb a životní styl, tak jsme tak trochu biohackeři asi všichni.
Ale problém nastává, když se biohacking stane:
- soutěží o to, kdo používá víc doplňků
- striktním dodržováním protokolů červených světel, saunování a otužováním, avšak bez těch výše zmíněných základů (viz Longevity)
- nebo výmluvou, proč není potřeba řešit stravu nebo spánek, protože „mám přece X suplement“
Já jsem molekulární bioložka se zaměřením na genetiku a zároveň pracuji jako výživová poradkyně. A z mého pohledu prostě není potřeba se neustále hackovat. Lidské tělo není stroj, který selže, pokud nedodržíte ranní protokol s MCT olejem a červeným světlem.
Co tedy funguje?
Základy, bez kterých to nepůjde:
- kvalitní strava s dostatkem bílkovin a vlákniny
- pravidelný pohyb (i obyčejná chůze se počítá)
- spánek (dospávání o víkendech moc nepomůže, pokud ho dlouhodobě zanedbáváte)
- dobré vztahy a psychická pohoda
A právě v té jednoduchosti bývá největší výzva. Protože je mnohem jednodušší koupit si „pilulku/protokol dlouhověkosti“, než se každý den věnovat obyčejným, ne-trendy návykům.
Jedním z rizik, které s tímto tématem souvisí je to, že, co začíná jako snaha žít zdravěji, se může časem změnit v nekonečné optimalizování, měření a kontrolu. Každá taková „zdravá rutina“ ztrácí smysl, pokud jste díky ní ve stresu, máte výčitky nebo úzkost. U některých lidí tohle nastavení vede až k tomu, že se třeba bojí vynechat saunu nebo jít na oslavu narozenin, kde bude klasický dort. Zdravý přístup k životu ale není o tom dělat všechno perfektně. Je o tom dělat dost dobře to, co má smysl a funguje, a umět se přizpůsobit výjimkám.
Neříkám, že technologie, suplementy nebo i ty některé „hacky“ nemají svůj efekt a význam. Mohou být skvělým doplňkem, ale nemohou být základem, na kterém stavíte. Bez základů totiž nebude fungovat ani ten nejlepší doplněk.
Podle mě je super, že se čím dál víc lidí zajímá o své zdraví. A je taky v dobře, že hledají způsoby, jak se cítit lépe, žít déle nebo mít víc energie. Ale pokud tomu chybí pevný základ a kritické myšlení, snadno se z longevity a biohackingu stává další část wellness byznysu. Takže pozor na to.
A pokud Vás zajímá budování zdravých návyků nebo úprava stravy, tak mi klidně napište a domluvíme si konzultaci.
